Tento e-shop využívá cookies a bez jejich použití není schopen fungovat.
Pokud máte zájem o noční rozvoz alkoholu po Brně a okolí. Využijte náš eshop www.DAMEFLASU.CZ. Nabízíme alko, nealko, česká vína a nějaké pochutiny.
Degustace vína není taková věda, jaká se z něj mnohdy dělá. Přehled hlavních zásad vás naučí, v jakém pořadí bílá, červená, suchá či sladká vína ochutnávat a jak z vašich smyslových orgánů vydobýt co nejvíc vůní a chutí daného vína.
V tomto článku se tedy zaměříme na správnou posloupnost ochutnávání vín a na práci s očima, nosem a ústy. V příštím díle si něco povíme o aromatických odstínech, chutích a barvách, které můžete - po troše poctivého a příjemného tréninku - ve víně nalézt.
Restaurace, vinárna, vinný sklípek, ale i obývací pokoj některého z přátel nebo náš vlastní. Na posledně jmenovaném místě bývá degustace vína nejpříjemnější. A to i proto, že kromě přátel jsme uchráněni pohledům těch, kterým může být už z držení sklenice jasné, že o správném ochutnávání máme spíše mlhavé představy.
Dříve či později se dostanete do situace, kdy před vás číšník nebo vinař postaví poloprázdnou sklenici s vínem a nechá posouzení jeho kvalit na vašich rukou, ústech a čichových buňkách. A v takových případech vám přijdou degustační základy více než vhod. Pojďme si představit první z nich.
Často slýcháme, že ženy zrají jako víno, a že pokud víno často přemisťujeme, je nerudné jako muž, kterému upíráme jeho svatý klid. Přesto existují případy, kdy se chování vína s tím lidským příliš neshoduje.
Při degustaci vína dostává přednost víno bílé před červeným, suché před sladkým (polosladkým, polosuchým), lehké před plným a mladé před starým. Proč tomu tak je?
V opačném případě totiž vína ztrácejí své typické vlastnosti a sílu. Suché víno po sladkém chutná trpce. Bílé po červeném je slabé jako čaj a mladé víno po starším, tj. výrazném vínu působí fádně a ploše.
Je-li cílem degustace odhalit aromatické, chuťové a další vlastnosti vína a na jejich základě pak posoudit jeho kvality, je třeba tento harmonogram dodržovat.
Před ochutnáváním vína ani při něm nejezte. Pro ještě ostřejší vnímání vlastností vína prospěje, když si před degustací vypláchnete ústa.
Degustace by měla probíhat v dobře osvětlené místnosti. Více napětí a dobrodružství zažijete, když zakryjete vinětu láhve, a zůstanete odkázáni pouze na vaše smysly.
A samozřejmě nezapomeňte na spolehlivý otvírák a skleničky na víno, nejlépe tulipánového tvaru, v nichž se buket lépe koncentruje.
Oči, jazyk, nos. Tyto tři orgány a v tomto pořadí zapojujeme při ochutnávce vína. A je to náš nos, jenž zastává při degustaci funkci nejdůležitější.
První kontakt s vínem však mají přirozeně oči. Z barvy vína určujeme hlavně jeho stáří. A to tak, že sklenici, naplněnou maximálně do třetiny a uchopenou za stopku, pozvedneme směrem k bílému stropu či bílé stěně (nikoli k hořící svíčce či žárovce, jak jste možná někde slyšeli), a hlubokým pohledem zkoumáme zbarvení vína.
Starší bílé víno má zlatožlutou až hnědou barvu. Ryzlink rýnský však získává zlatožlutý nádech již v mladých letech.
Červená vína naopak s věkem barvu spíše ztrácejí, světlají a typický je u nich oranžový tón.
Je prokázáno, že nosem dokážeme odhalit až 4 000 aspektů vína, zatímco ústy, tedy jazykem pouze 4. Pokud vás trápí rýma, je lepší týden počkat a nechat láhev zavřenou. A jak tedy nosem při degustaci pracovat?
Se sklenicí nejdříve několikrát zakružte. Tím víno dostanete do většího kontaktu se vzduchem, čímž se rozvine jeho buket. Pak se silně nadechněte a soustřeďte se na vůně, které vám víno odhalí. U vína hodně záleží na prvním dojmu.
Nasáváním vůní však úloha nosu nekončí. Nos je naším prostředníkem prožitků z vína i tehdy, když jej konečně vpustíme do úst.
A konečně jsme u prvního doušku! Při něm nespěchejte a víno vychutnávejte. Pokud jste někdy viděli profesionální degustátory v akci, všimli jste si, že víno srkají, převalují na jazyku a různě přežvykují. Tím vysíláme co nejvíce vjemů nosu, a to tzv. retro-nazální cestou. Buket vína se pak rozezní ve své plnosti, zkušenějším se odhalí též obsah alkoholu, kyselin či množství tříslovin.
Pokud jde o jazyk, jeho úloha víceméně spočívá v rozpoznání sladkosti, kyselosti, hořkosti či slanosti vína.
O dochuti vína hovoříme, když myslíme na aromatické a chuťové vjemy, jež v nás přetrvávají po spolknutí vína. Dochuť je důležitým ukazatelem kvality, přičemž platí, že čím delší dochuť, tím lepší víno.