• Objednat víno
• Kontakty
• Dělení vín podle barvy
• Dělení vín podle zbytkového cukru
• Skladování a podávání Vín
• Jaké zvolit sklenice na víno
• Jak správně degustovat víno
• Jak vybrat víno na svatbu i narozeniny
• Nabízíme degustace vín
• Dom Pérignon
• Všeobecné obchodní podmínky
• Obchodní podmínky od 29.2.24

Dělení vína pro úplné začátečníky - víno podle barvy

Je pro vás svět vína stále ještě terra incognita, země neznámá, kterou byste rádi prozkoumali? Chcete se konečně dovtípit, v čem spočívá rozdíl mezi suchým a polosuchým vínem, proč je Tramín červený bílé víno, co je to "kabinet" a co znamenají všechny ty další podivné šifry, které čteme na vinětě lahve?

Pro každého, kdo se chce ve světě vína zorientovat, je určen náš seriál, v němž si postupně představíme a rozdělíme vína podle barev, odrůd, třídy a dalších kritérií.
V úvodním díle se dozvíte, čím se vyznačují a čím odlišují vína červená a bílá, jaké jsou jejich typické odrůdy, k jakým pokrmům je podáváme apod.

Bílé víno

Výroba bílého vína

Bílé víno se vyrábí z bílých i červených hroznů. A jak vinaři dokážou proměnit rudé hrozny ve zlatavý mok? Při výrobě bílého vína se kvasí čistý mošt bez slupek. Právě slupky jsou zdrojem barviva, které se však do nápoje nedostane. Tato typická procedura výroby bílého vína se používá též u červených hroznů "matoucích" odrůd jako Tramín červený. Přívlastek odkazuje k rudé barvě hroznů, barva vína je však zlatavá jako u bílých vín. Slovem klaret se pak v Česku označují bílá vína z červených hroznů.

Vůně a chuť

Bílá vína charakterizují svěží vůně citrusových plodů, pomeranče, citrusu, ale i lučního kvítí. Chuť je kyselejší a řízná, v případě aromatických (Muškát) a sladkých (Tokaj) vín hutná a šťavnatá.
Často zmiňovaná "lehkost" bílých vín může být zrádná. Lehký dojem totiž navozuje citrusová vůně, nikoli alkohol, jehož obsah se pohybuje na stejné výši jako u červených vín.

Vhodné pokrmy k bílému vínu

Bílé víno podáváme ke světlým masům, jako jsou ryby, drůbeží a telecí, světlým omáčkám a sýrům. Každý typ a odrůda bílého vína vyniknou s trochu odlišným pokrmem.

Oblast pěstování bílého vína

Domovem bílého vína je střední Evropa a země jako Německo, Rakousko a také Morava, Slovensko a Maďarsko.

Základní dělení a typické odrůdy bílého vína

• LEHKÉ SUCHÉ - obsahuje méně cukru i alkoholu a také svou říznou chutí a vůněmi žlutého ovoce a květin vždy výborně osvěží. Vínu se daří ve střední Evropě, mezi typické odrůdy patří Ryzlink rýnský a Sauvignon, podává se k lehkým jídlům (chřest, ryby, drůbež) vychlazené na teplotu cca 8 °C.
• PLNÉ SUCHÉ - se vyznačuje větší hutností, silnějším aroma (exotické ovoce, květiny) i vyšší koncentrací alkoholu. Vyrábí se ve střední Evropě, ale i v Jižní Africe. K typickým odrůdám se řadí Rulandské bílé či Veltlínské zelené. Vhodné jsou výživné pokrmy (tvrdý sýr, korýši, smetanové omáčky), víno podáváme vychlazené na 10 až 16 °C.
• AROMATICKÉ - zahrnuje odrůdy silných, výrazných vůní a nasládlé chuti, které vyniknou jako součásti podobně osobité, zejm. exotické kuchyně. Známými představiteli jsou Tramín červený nebo Muškát. K zemím zaslíbeným aromatickým vínům patří Německo a Francie (zvl. Alsasko). Vhodná teplota podávání činí 8 až 13 °C.
• SLADKÉ - výjimečná vína se speciální výrobní procedurou bývají dražší, zato jedinečná svou chutí i vůní (med, hrozinky, karamel, ořech). Patří sem oblíbené tokajské víno,získávané z hroznů napadených ušlechtilou plísní Botrytis Cinerea, a maďarská odrůda Furmint, jež tvoří jednu ze složek Tokaje. Sladkým vínům se daří v jižních zemích, kde mají hrozny více cukru. Pijí se při teplotě 12 až 16 °C.

Červené víno

Výroba červeného vína

Červená vína se vyrábí z modrých hroznů. Rmut (odzrněné, vylisované hrozny) vinaři kvasí společně se slupkami, a to několik dnů a za vyšších teplot než u bílého vína. Červené víno ve vyšší míře obsahuje třísloviny a léčivou látku resveratrol.
Stále častěji se červená vína školí (tj. nechávají se zrát) v dubových sudech, tzv. barrique, čímž nabývají velmi zajímavých aromatických a chuťových odstínů.

Vůně a chuť

Typická aromata, jimiž nás červené víno oslovuje, jsou peckoviny a bobuloviny, zvláště pak černý rybíz. Vína z dřevěných, barrique sudů v sobě mísí též vůně vanilky, kouře či ořechu. Chuť a aroma červených vín se plně rozvinou při větším přísunu vzduchu. Právě proto je servírujeme ve větších sklenicích.

Vhodné pokrmy k červenému vínu

Tmavé pokrmy, zvěřina, chuťově výrazná jídla a v případě lehkého červeného vína též saláty, ovoce a ryby. Mnohem těžší je vybrat k červenému vínu sýr. Ač často slýcháme něco jiného, sýry se hodí především k vínům bílým.

Oblast pěstování červeného vína

K tradičním zemím červeného vína patří Francie (Bordeaux), Itálie (Toskánsko), Španělsko, ale také Chile, Kalifornie a Austrálie.

Základní dělení a typické odrůdy červeného vína

• LEHKÉ: obsahuje méně alkoholu a tříslovin, vyznačuje se svěží, kyselou chutí doprovázenou vůněmi ovoce, zvláště třešně. Víno má světlejší barvu, vyrábí se z méně cukernatých hroznů pěstovaných v chladnějších oblastech (Německo, Burgundsko). Mezi typické odrůdy patří Rulandské modré či Barbera. Lehké červené víno podáváme o teplotě 10 až 14 °C k salátům, grilovaným pokrmům, rybám či ovoci.
• TĚŽŠÍ: zaujme vyvážeností a komplexitou vůní a chutí, stejně jako purpurovou barvou. Středně těžká červená vína voní po tmavém bobulovém ovoci, ozývají se též tóny koření. Jemná až zrnitá chuť prozrazuje ideální kombinaci alkoholu, tříslovin a ovoce. Obzvláště se těmto vínům daří ve slavné oblasti Bordeaux a ve španělské Rioji. Typickými reprezentanty jsou odrůdy Merlot a Garnacha. Víno vynikne s jemně kořeněnými rybami, divočinou s bylinkami. Ideální teplota činí 15 až 18 °C.
• TĚŽKÉ: poznáme podle tmavě rudého, až černého zbarvení, sladké, ovocné chuti a podle vůně sladkého ovoce, hroznů a důsledkem školení v barrique sudech též kouře a vanilky. Těžká červená vína vyžadují velmi sladké hrozny, jimž se daří především v Austrálii, Chile, Kalifornii, v evropském prostředí ještě ve Španělsku. Známé odrůdy jsou Cabernet Sauvignon a Syrah (v Austrálii Shiraz). Vína podáváme při pokojové teplotě 15?18 °C k silně kořeněným jídlům, jako jsou zvěřina s bylinkami, hovězí maso, tvrdý sýr apod.